Přílišný tlak na snižování cen může ohrozit kvalitu dodávaných stavebních materiálů
Praha, 28. listopadu – Dvě třetiny stavebních firem očekávají v příštím roce růst cen stavebních materiálů. Nejčastěji růst cen očekávají ředitelé firem zabývajících se pozemním stavitelstvím. Nejmenší změny očekávají firmy zaměřené na dopravní stavby. Přílišný tlak na snižování cen stavebních materiálů může zhoršit jejich kvalitu, ohrozit bezpečnost staveb či samotnou existenci dodavatele materiálů. Vyplývá to ze specializovaného výzkumu společnosti CEEC Research, kterého se zúčastnilo 285 stavebních společností z celé ČR.
V roce 2017 je podle ředitelů stavebních společností pravděpodobné zvyšování cen stavebních materiálů. Celkově očekává růst stavebních materiálů až 66 procent stavebních společností. Nejčastěji očekávají zdražení stavebních materiálů firmy působící v oblastech bytových a nebytových pozemních staveb a staveb rodinných domků na klíč. V tomto segmentu se jedná až o 73 % firem. Naopak v segmentu dopravních staveb očekává růst cen stavebních materiálů jen třetina (34 procent) společností. V segmentu průmyslových staveb očekávají zdražování cen stavebních materiálů dva ze tří ředitelů firem (66 %). „Vývoj cen stavebních materiálů bude záviset zejména na vývoji českého stavebnictví v roce 2017. Aktuálně očekávají ředitelé stavebních firem mírný růst trhu, což by se mohlo projevit v rostoucí poptávce po stavebních materiálech a v růstu jejich cen“ vysvětluje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
Podle ředitelů stavebních společností může přílišný tlak na nízké ceny vést ke špatné kvalitě materiálů. Na stupnici od 0 do 10, kde desítka představuje maximální pravděpodobnost, ohodnotili takovou eventualitu průměrnou hodnotou 7,7. „Tlak na ceny stavebních materiálů bude úměrný situaci na stavebním trhu jako celku. Bohužel, malá část dodavatelů patrně může jít cestou snížení kvality pod požadované standardy s cílem získat zakázku za každou cenu, bez ohledu na důsledky,“ říká Jan Lidral ze společnosti Takenaka Europe.
Mezi dalšími negativními dopady, kterých se v případě propadu cen materiálů firmy obávají, je uváděna možnost nekvality, a tudíž nebezpečnosti celé stavby (7,0 bodů z maximálních 10). Část firem rovněž uvádí, že by mohlo dojít ke krachu dodavatelů materiálu (6,8 bodů z maximálních 10). Naopak za nejméně pravděpodobnou považují ředitelé možnost, že by tlak na snižování cen ohrozil růst ekonomiky (5,9 bodů z maximálních 10).
Odlišný názor oproti celkovému trhu mají firmy specializující se na průmyslové stavby, které jako největší riziko a obavu z dalšího tlaku na snižování cen stavebních materiálů uvádějí možnost zkrachování dodavatele (7,6 bodů z maximálních 10). Stavební společnosti působící v sektoru inženýrských sítí navíc jako významný negativní dopad případného snižování cen uvádějí pokles efektivity realizovaných staveb (7,6 bodů z maximálních 10). „Všechny uvedené negativní důsledky přílišného tlaku na cenu stavebních materiálů se již projevily v praxi. Měl jsem možnost vidět velmi nekvalitní stavby a také jsem se setkal s množstvím dodavatelů, kteří na cenovou válku doplatili,“ konstatuje Michal Mejstřík, místopředseda ICC ČR, GCBC a CABC.
Důležitost role stavebního dozoru v těchto případech potvrzuje Zdeněk Jeřábek, statuární ředitel INFRAM, a. s. „Kvalita nejen materiálů, ale i celé stavby, je věcí interaktivního působení zadavatel/dodavatel. Kvalita je vytyčena projektem a smlouvou. Soulad mezi projektem, smlouvou a realitou na stavbě kontroluje (či spíše měl by kontrolovat) stavební dozor, který je dostatečně fundovaný k tomu, aby nekvalitu odhalil. Když je nekvalita (prací, výrobků, atd.) odhalena, potom se může konstatovat neplnění smlouvy se vším, co z toho plyne. Zvláště markantní je to pochopitelně u privátních zadavatelů, kteří si na tyto záležitosti dávají mimořádně velký pozor a neutratí ani halíř za to, co si neobjednali. Anebo vyžadují masivní slevu a prodloužení záruční lhůty,“ uzavírá Zdeněk Jeřábek, statutární ředitel INFRAM, a. s.
